práce / Pick Up Your Phone / audiovizuální instalace

Komunikační prostor Školská 28, Praha

Výstavní prostor je rozdělen do dvou vzájemně propojených částí. Jedna zůstává téměř prázdná, je v ní umístěn pouze chvílemi zvonící telefonní přístroj. Druhá má podobu scénografická realizace, kde pracuje se střídáním světla a tmy, doplněném videoprojekcemi, znějícími hlasy a  sítí, použitou zde jako mnohovrstevnatý symbol. Může být interpretována jako metafora lidské paměti, jako síť mezilidských vztahů, nebo jako obraz pavoučí sítě, do níž hmyz loví svou oběť (v tomto kontextu lze mluvit o podobenství člověka, polapeného ve svém vlastním světě). Jedna z nejdůležitějších interpretačních rovin se však vztahuje k obrazu komunikační sítě. Pick up Your Phone zřetelně odkazuje na odtažitost medializovaného kontaktu, zprostředkovaného elektronickými komunikačními sítěmi a na naši rostoucí neochotu setkávat se v reálném světě. Autorka v této souvislosti mluví o „virtuální realitě, kterou nelze žít“.

Při zkoumání paměti se dostáváme do složitých a spletitých síti vztahů, emočních zápisů, asociací a událostí, které byly kdysi reálné či jako reálné prožívané, zapsaly se hluboko do našeho podvědomí a vytváří v něm neviditelnou matrix na základě které jsme jedině schopni se dále vztahovat. Vzhledem k tomu, že naše vztahové vazby přestaly být utvářeny na principu toho, čemu by se zjednodušeně mohlo říkat „láska“, respektive ti, kteří se k nám v našem dětství vztahovali, již sami vycházeli ze svých různě rozštěpených matrix, nemohli naplnit naše vztahové potřeby, aniž by nevznikala prázdná místa. Ta prázdná místa, po nedostatečné anebo prázdné „lásce“ jsou jako hlad, který svírá. Prázdno, které zůstalo uprostřed našeho vnitřního světa, je tím prázdnem, které zaplňují drogy všehomožného charakteru. Láska byla vyměněna za závislost.

Uvíznul v sítí vztahů, zajatec ve svém vnitřním světě, touha, která nelze naplnit v žádné síti, virtuální realita, která nelze žít.

8. března – 5. dubna 2011, kurátorka: Silvie Šeborová