aktuality / FREUD / 170

Kampus Hybernská, Hybernská 4, Praha 1, začátky přednášek jsou v 18:30

přednáškový cyklus vytvořila a všemi večery provází Kamila Ženatá

17. 3. 2026 v 18:30 – Jiří Jakubů

název přednášky: Mezi nebem a zemí, vnitřním a vnějším, vědomím a nevědomím

Jméno Sigmunda Freuda je těsně spojeno s psychoanalýzou. Snad každý vzdělaný člověk v našem kulturním okruhu si o tomto jeho odkazu něco myslí, spojuje s ním různé představy. Psychoanalytik Václav Mikota začal své přednášky o psychoanalýze na katedře psychologie FF UK v roce 1990 větou: „Cokoli jste dosud slyšeli o psychoanalýze, zapomeňte. Všechno je jinak.“ Existuje něco, čím může psychoanalýza inspirovat dnešního člověka? V přednášce a následující diskusi se pokusíme hledat a objevovat její oživující potenciál.

Kdo je Jiří Jakubů:

PhDr. Jiří Jakubů, PhD, klinický psycholog a psychoanalytik, lektor a supervizor psychodynamických výcviků, VŠ učitel, autor textů o psychoterapii a psychoanalýze. Pracuje v privátní praxi: www.cetera.cz.

———————————————-

31. 3. 2026 v 18:30 – Máša Pivovarová

název přednášky: Toto není dýmka, ale Mozek dítěte / přednáška o splynutí snu a skutečnosti v dílech surrealistů

V přednášce se zaměříme na počátky surrealismu, vůdčí osobnost tohoto hnutí André Bretona a představíme si životy a díla předních umělců a umělkyň spojovaných se surrealismem a tzv. metafyzickou malbou. Představí se: Giorgio di Chirico, André Masson, Yves Tanguy, Meret Oppenheim, Max Ernst, Joan Miró, Salvador Dalí, Paul Delvaux nebo René Magritte. V přednášce nebudou chybět peprnosti z jejich bohatých a často divokých životů a těšit se můžete i na bohatý obrazový doprovod.

Kdo je Máša Pivovarová:

Máša Pivovarová vystudovala obor dějiny umění na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, studium ukončila v roce 2022 doktorskou zkouškou. Působí jako nezávislá kurátorka výstav, autorka textů a knih o výtvarném umění, lektorka přednášek z dějin umění konaných ve Winternitzově vile v Praze, pedagožka na výtvarném gymnáziu Na Pražačce. V roce 2022 vedla rubriku Obrazárna v literárním obtýdeníku Tvar. Od roku 2023 společně s Michaelou Vrchotovou připravuje podcast o výtvarném umění MišMaš ART, kam si zve významné osobnosti z řad umělců, teoretiků a architektů. V roce 2022 získala ocenění za nejlepší výstavu roku (Viktor Pivovarov, Moskevská gotika v Národní galerii v Praze 2021) a nejlepší uměleckou publikaci roku (Ach! Život a dílo Viktora Pivovarova. Praha: Arbor Vitae, 2021).

——————————————–

07. 4. 2026 v 18:30 – Michaela Vrchotová

název přednášky: Toyen: Morálka spí bezpečně jen v náruči rozkoše

„Toyen si vytvořila zcela jedinečný způsob lovu přeludů,“ napsal o jedné z nejvýznamnějších umělkyň dvacátého století zakladatel a hlavní teoretik surrealismu André Breton. Předválečné obrazy vyprázdněných těl nebo motivy ve snové pouštní krajině volně se vznášejících šatů, kterým chybí obsah, Toyen divákovi nabízí coby fyzický bolestný prožitek, rozmytou vzpomínku na přirozenou tělesnost a touhu. Je to stejná doba, kdy maluje torzo stromu v hloubi lesa, jenž ztratil veškerou mízu a v jeho útrobách sovu pálenou bez očí – obraz, který v roce 1937 slovy Bretona „…přirozeně vyústí v Úděs.“ Je to ale také desetiletí, kdy Toyen publikuje v Erotické revue své kresby mezi hrou a snem, stejně jako ilustruje první český překlad Justiny Markýze de Sade. Dekáda, kdy otec psychoanalýzy Sigmund Freud prchá před nastupujícím nacismem do Londýna.

Kdo je Michaela Vrchotová:

Michaela Vrchotová vystudovala dějiny umění na FF UK a po celou svoji profesní kariéru se z různých pozic zabývá komunikací vizuálního umění a dění na výtvarné scéně směrem k širší veřejnosti. Jako kurátorka pro vzdělávání působila ve Sbírce moderního a současného umění v Národní galerii v Praze. Deset let pracovala v Galerii hlavního města Prahy, kde vedla Oddělení komunikace, programů a ediční činnosti a mj. společně s šéfredaktory Pavlem Klusákem a následně Petrem Vizinou rozšířila agendu oddělení o malou redakci časopisu Qartal, na jehož podobě se od začátku spolupodílela. Jako externistka se specializací na vizuální umění s přestávkami od roku 2011 spolupracuje s Českým rozhlasem, kdy nejprve posluchačům Rádia Česko (předchůdce dnešní ČRo Plus) a později Vltavy nabízela aktuální pohled nejen na českou výtvarnou scénu. Společně s Mášou Pivovarovou je autorkou a moderátorkou podcastu o výtvarném umění, designu a architektuře MišMaš Art.

—————————————–

14. 4. 2026 v 18:30 – Jakub Kuchař

název přednášky: Nevědomí, terapeutický vztah a AI

Přednáška se zaměří na terapeutický vztah a roli nevědomí v psychoanalyticko-terapeutické praxi. Pozornost bude věnována důsledkům skutečnosti, že ani terapeut, vzhledem k existenci vlastního nevědomí, nemůže s jistotou vědět, co se v interakci mezi ním a klientem skutečně odehrává.

Do této z principu nejisté situace dnes stále častěji zasahuje umělá inteligence. Mnozí klienti například paralelně s terapií využívají AI chatboty jako své důvěrníky. Přednáška se bude ptát, jak tento nový fenomén proměňuje vztah mezi klientem a terapeutem a jaké klinické i teoretické otázky se díky tomu v terapeutické praxi nyní objevují.

Kdo je Jakub Kuchař:

Jakub Kuchař je klinický psycholog a psychoterapeut. Vedle své klinické praxe působí jako odborný asistent na Katedře psychologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Odborně se zaměřuje na současnou psychoanalýzu, psychodynamickou diagnostiku, vliv AI na terapeutický proces a výzkum morální kompetence. Je autorem odborných i popularizačních textů, spoluzaložil a vedl online časopis Psychoanalýza dnes.

——————————————–

21. 4. 2026 v 18:30 – Peter Pöthe

název přednášky: Freud v ordinaci dětského psychoterapeuta

Velmi důležité téma – dětské zdraví ve složité době. Přednáška se bude věnovat tomu, jak se některé Freudovy teorie uplatňují v terapii klientů Petera Pötheho, který bude komentovat a spekulovat nejen o tom, co Sigmund Freud o dětech napsal, ale hlavně o tom, co nenapsal.

Kdo je Peter Pöthe:

MUDr. Peter Pöthe pracuje v soukromé praxi v Praze od roku 1999. Napsal 7 monografií a množství článků o psychoterapii dětí, traumatizaci a vývoji dětí, je respektovaným odborníkem na dětskou duši. Provozuje podcast „O dětské duši“ na herohero.co/detskaduse, učí dětskou psychoterapii v ČR a SR, a přednáší na VŠ.

——————————————

28. 4. 2026 v 18:30 – Slavoj Titl

název přednášky: Sen – královská cesta do nevědomí

Sigmund Freud nazval výklad snů „královskou cestou do nevědomí“. Kolega Michael Černoušek nazval Freuda „dobyvatelem nevědomí“ a obojí vystihuje skutečnost. Freud ukázal, že sny nejsou chaotické, nesmyslně projevy mozkové aktivity. Ukázal, že snům lze rozumět, že zobrazují naše nevědomé procesy. Bez porozumění nevědomým procesům by psychologie byla jen tupou mechanikou mozku. Nemohli bychom pochopit sny, kreativitu, umění anebo lásku a nenávist, ani kulturu a politiku. Sigmund Freud otevřel dveře k novému pochopení člověka přes jeho vědomé i nevědomé fantazie o kterých nic netuší, nebo které před sebou skrývá, protože je považuje za příliš děsivé.

Naše sny a touhy nás překvapují, někdy znechucují a děsí. O některých sice nic nevíme, ale přesto, nebo spíše právě proto, ovlivňují naše životy. Porozumění snům může pomoci v psychoterapii k uzdravení, ale i k prohloubení prožitku života jedince a zlepšení vztahu s druhými.

Freud ukázal, že sen má svoji manifestní podobu (to, co nám snící vypráví), ale také latentní význam, který odhaluje nevědomá pudová přání (sexuální, agresivní, ale my dnes víme, že také narcistická). Sen hovoří řečí obrazů, symbolů a metafor a jeho sdělení jsou různě modifikovaná, zamaskovaná, tak aby jim snící nerozuměl, nerozrušil se a mohl pokračovat ve spánku.

Nevědomé, odmítnuté, úzkostí zatížené „sny“ – nevědomé fantazie a traumata, která zůstávají mimo vědomí, mají umrtvující, podlamující vliv na život člověka, vztahu i společnosti. Naopak, uvědomění a zpracování snů může život obohatit silou vášně a pomoci rozvíjet zdravou identitu, zdravý narcismus a vtisknout životu smysl.

Kdo je Slavoj Titl:

Slavoj Titl vystudoval klinickou psychologii. Od r. 1992 pracuje v privátní praxi jako psychoanalytik, psychoterapeut a párový terapeut. Trénink získal v ČPS-IPA (České psychoanalytické společnosti-International Psychoanalytic Association) a je jejím tréninkovým analytikem, je také členem a tréninkovým analytikem ČSPAP (České společnosti pro psychoanalytickou psychoterapii v sekci pro individuální terapii a v sekci pro párovou a rodinnou terapii). V letech 1999-2013 byl šéfredaktorem časopisu Revue psychoanalytické psychoterapie (v současnosti přejmenovaného na Revue pro psychoanalytickou psychoterapii a psychoanalýzu).

Je ředitelem Institutu psychoanalytické párové a rodinné terapie (IPPART). Tento Institut poskytuje trénink zájemcům o párovou a rodinnou terapii.Přednášky se uskuteční v těchto dnech: